< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Aviatickou pouť v Pardubicích okořenil unikátní astronomický stánek
Redakce Astro.cz Vytisknout článek

Aviatickou pouť v Pardubicích okořenil unikátní astronomický stánek

Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018.
Autor: Petr Horálek.

Na již legendárním mezinárodním svátku aviatiky v Pardubicích, tedy 28. Aviatické pouti ve dnech 2. a 3. června 2018, se návštěvníci mohli zastavit u unikátního stánku věnovaného astronomii. Tam pardubická hvězdárna ve spolupráci s Českou astronomickou společností, firmou SUPRA Praha a astrofyzikálním ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity ukazovaly rozmanité tváře našeho Slunce a rovněž upozorňovaly na nejbližší vzácné nebeské úkazy, kterých se dočkáme v létě. Připomnělo se i 100. výročí založení České astronomické společnosti a hlavně osobnost astronoma barona Artura Krause, bez kterého by se pravděpodobně žádná tradiční Aviatická pouť v Pardubicích nekonala.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA (odl. prac. DELTA) v Pardubicích, České astronomické společnosti a ÚTFA PřF MU v Brně ze 4. června 2018.

Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích. Autor: Petr Komárek.
Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek.
Pardubická hvězdárna je pravidelným aktivním účastníkem populární mezinárodní Aviatické pouti v Pardubicích již řadu let. Svým stánkem vždy připomíná ten nejdůležitější milník, bez kterého by se vlastně žádná mezinárodní pouť v Pardubicích dost možná neodehrávala. Tím milníkem je totiž obří diplomatický vliv barona Artura Krause (1853-1930), mj. zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích (v roce 1912 na dnešní pardubické Třídě Míru), na rakouskouherské mocnáře při snaze uskutečnit legendární let Ing. Jana Kašpara (1883-1927). Nebýt Krause, který se dobrovolně hostil funkce tzv. letového řediteel, slavný Kašparův let v roce 1911 by se pravděpodobně nikdy nezrealizoval a tento legendární svátek aviatiky v Pardubicích by téměř jistě neexistoval.

Ve stopách Krause

Artur Kraus Autor: Petr Komárek
Artur Kraus
Autor: Petr Komárek
Baron Artur Kraus byl ten skutečný Jára Cimrman. Vlastnil první lyže v českých zemích, první motocykl, přeložil pravidla tenisu a uskutečnil první turnaj, byl autorem několika divadelních her, milovníkem cyklistiky… a mimo obří diplomatické zásluhy na poli aviatiky rovněž založil první lidovou hvězdárnu v českých zemích, a to v roce 1912 na dnešní Třídě Míru v Pardubicích. Jeho vliv dokonce sahal i dále, stál o 5 let později u zrodu České astronomické společnosti, která minulý rok slavila plných 100 let. Slavný Krausův dalekohled, kterým se na pardubické hvězdárně pozorovalo hlavně Slunce, je nyní v kopuli Hvězdárny v Úpici. Krausovým mottem bylo „Astronomie by neměla významu, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných“, čímž poukazoval na nezbytnou nutnost popularizace vědy, tedy na to, co dnes známe jako „public relation“, pod zkratkou „PR“. A o to současné pardubické hvězdárně, založené na půdě Domu pionýrů (dnešní DDM ALFA, odl. pracoviště DELTA) v roce 1992 a pojmenované po baronu Krausovi, jde především. Mladí dobrovolníci z řad astronomických kroužků byli proto po oba dva dny hlavními popularizátory astronomie u hvězdářských dalekohledů, které na Aviatické pouti ukazovaly zdarma zejména Slunce.

Připomnělo se 100 let České astronomické společnosti

Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018. Autor: Petr Horálek.
Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018.
Autor: Petr Horálek.
Založení České astronomické společnosti se odehrálo 8. prosince 1917 a v loňském roce, o sto let později na den přesně, bylo připomenuto ve velikém retro-stylu v pražském Karolínu. Návštěvníci Aviatické poutě si tento milník připomněli osvětovými letáky, ale rovněž knihou Nebeské Symfonie z pera Petra Horálka, hudebního vkladu Miloše Rábla a za podpory Vladislava Slezáka. Knihu si pochopitelně mohli zakoupit. Pokud ji ještě doma nemáte, navštivte nejbližší knihkupectví nebo portál nakladatelství CPress (Nakl. dům Albatros). Toto nezvyklé spojení populárně naučné literatury, strhující hudby a dech beroucího obrazu jistě udělá jistě radost každému!

V hlavní roli Slunce

Mozaikovitý snímek Slunce z pardubické hvězdárny pořízený navečer po skončení sobotního programu Aviatické pouti 2. června 2018. V pravém dolním rohu je pro porovnání uvedena velikost Jupiteru. Podobné útvary mohli lidé spatřit na vlastní oči speciálním dalekohledem. Autor: Adam Malíř.
Mozaikovitý snímek Slunce z pardubické hvězdárny pořízený navečer po skončení sobotního programu Aviatické pouti 2. června 2018. V pravém dolním rohu je pro porovnání uvedena velikost Jupiteru. Podobné útvary mohli lidé spatřit na vlastní oči speciálním dalekohledem.
Autor: Adam Malíř.
Díky velké přízni počasí byl hlavní program astronomického stánku zcela výhradně věnován naší mateřské hvězdě – Slunci. Na něj mířily hned dva přístroje, z nichž jeden zapůjčila firma SUPRA Praha, kolektivní člen České astronomické společnosti. Šlo o vůbec nejpozoruhodnější přístroj, tzv. chromosférický dalekohled značky LUNT, skrze který si dospělí i děti vychutnávali po oba dva dny divokou tvář Slunce. Po oba dny se nabízely na okraji naší hvězdy překrásné „jazyky“ tzv. protuberancí, tedy výrony horkého plynu dosahující velikostí řádově několika Zeměkoulí vedle sebe! Právě Slunce se jinak stalo před několika týdny objektem odborné činnosti mladých výzkumníků na kroužku současné pardubické hvězdárny.

Hlubší zájem? Přijďte studovat do Brna!

Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018. Autor: Petr Horálek.
Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018.
Autor: Petr Horálek.
V neposlední řadě se o atraktivitu stánku postarala i účast studenta astrofyziky na Masarykově Univerzitě v Brně. Zájemci o hlubší poznání astronomie a astrofyziky si tak odnesli zajímavé tipy a informace, jak vysokoškolské studium probíhá a jak se v astronomii uplatnit profesně. Na své si tedy přišli opravdu mnozí!

Kdy znovu?

Další ročník mezinárodní Aviatické pouti v Pardubicích, v pořadí již 29., se uskuteční až v příštím roce. Unikátní astronomický stánek ovšem budete moci potkat už výrazně dříve, a to opět v Pardubicích. Konkrétně na celodenním Vědecko-technickém Jarmarku 14. června letošního roku. Budeme se na vás opět nesmírně těšit!

Kontakty a další informace

Petr Komárek
Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice
DDM ALFA, odl. pracoviště DELTA
Email: info@astropardubice.cz
Telefon: 603 165 366

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Ing. Jan Zahajský
Firma SUPRA Praha (Dalekohledy)
Email: info@supra.cz
Telefon:  284 820 939

Mgr. Lenka Zychová
Tiskový tajemník ÚTFA PřF MU v Brně
Email: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna b. A. Krause DDM ALFA (odl. pr. DELTA) v Pardubicích
[2] Baron Artur Kraus – Wikipedie
[3] 100 let České astronomické společnosti
[4] Firma SUPRA Praha (Dalekohledy)
[5] Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU v Brně
[6] kniha Nebeské Symfonie
[7] Tiskové zprávy České astronomické společnosti



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Další články autora (859)

Štítky: Hvězdárna Pardubice, 100 let ČAS, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně, Baron Artur Kraus, Aviatická pout

21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »